Loupak.cz - Vtipy

„Prosil bych, abyste se pořád tolik nesmál. Takhle se nedá vyšetřovat!” napomíná pacienta psychiatr. „Pokud to nejde, zkuste myslet na něco smutného. Představte si třeba, že došlo k náhlému úmrtí v rodině - zemřela například tchyně...”
„Juchéééj!”

Víte, co znamená zkratka DPP?
Dopravní pračka peněz.

„Z nás sexuálních úderníků by si měli vzít fotbalisté příklad,” říká jeden muž druhému, „my podáváme nejlepší výkony právě na cizích hřištích.”

Víte, jak zažít duchy?

„Dobrý den, sousede, nevadí vám, že jsem přeparkoval vaše auto?”
„Ne, a kde je teď zaparkované?”
„Ve vašem obýváku těsně před mým TIRákem!”

„Novák, čím jste v civilu?”
„V civilu, pane rotmistře, jsem PAN Novák!”

„Já jsem rozenej sporťák,” vychloubá se v hospodě pan Karel. „Včera jsem vyhrál pět táců!”

Dotaz na Rádio Jerevan: „Umí ženy zachovávat tajemství?”
Odpověď: „Ano, samozřejmě umí. Ale ve skupině čítající cca 40 osob.”

Na smrtelné posteli leží 80letý milovaný manžel, otec, dědeček. Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina, tj. žena, všechny děti, skoro všechna vnoučata a dokonce i několik pravnoučat. Všichni soucitně a v tichu čekají, až přijde ta chvíle.
Náhle se dědeček probere a povídá: „Povím vám, mí nejbližší, své největší tajemství. Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl oženit a založit rodinu. Měl jsem všechno. Rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto. Ale jednoho dne mi přítel řekl: ‚Ožeň se a založ rodinu, protože ti nebude mít kdo podat poslední sklenici vody, až budeš na smrtelné posteli a budeš mít žízeň!’ A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život. Večerní diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování seriálu s manželkou. Autem jsem vás, děti moje, vozil do školy a ze školy a na společnou dovolenou k moři. Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia, děti moje. Krásné dny svobody odnesl vítr. A teď, když ležím na smrtelné posteli, víte, co je nejhorší?”
„Co, tatínku náš drahý?” ptají se všichni.
„Nemám, kurva, žízeň!”

Malé děvčátko se ptá své matky: „Mami, můžu vzít psa na procházku kolem našeho domovního bloku?”
Matka odpoví: „Ne, protože hárá.”
„Co to znamená?” zeptá se dítě.
„Běž se zeptat tatínka. Myslím, že je v garáži.”
Malé děvčátko jde do garáže a říká: „Tati, můžu vzít Belle na procházku kolem našeho domovního bloku? Ptala jsem se maminky, ona ale řekla, že pes hárá a abych se šla zeptat tebe.”
Otec řekl: „Přiveď Belle sem.” Vzal hadr, namočil jej do benzínu, potřel jím zadní část psa, aby zakryl zápach a řekl: „Dobrá, můžeš jít. Ale drž Belle na vodítku a obejdi s ní blok jenom jednou.”
Malé děvčátko se psem odešlo. Za několik minut se ale vrátilo a pes na vodítku chyběl. Překvapený otec se zeptal: „Kde je Belle?”
Malé děvčátko odpovědělo: „Asi v polovině cesty kolem bloku jí došel benzín a nějaký pes se ji teď snaží dotlačit domů...”